Naše zvířata

Někteří to vědí, mnozí odmítají a většina o tom nechce ani slyšet. A přece je to pravda: potkani jsou ideální domácí zvířata - pro děti i dospělé, důchodce i zaměstnané, do vily i do garsonky...

Pořád ještě existuje celá řada lidí, kteří vidí v potkanovi zablešené kanálové zvíře plné nejrůznějších parazitů třesoucí se na to někoho pokousat. Ale tento divoce žijící potkan a potkan laboratorní jsou co do povahy dvě úplně odlišná zvířata.

Divoký potkan byl už před mnoha desetiletími domestikován jako laboratorní zvíře. Postupným výběrem jedinců vhodných pro chov v laboratořích bylo vyšlechtěno mírné zvíře s mnoha kladnými vlastnostmi. Laboratorní potkan je milé, zvědavé, společenské a inteligentní zvířátko, kterému se svou čistotností nemůže rovnat ani ona pověstná kočka.

Akvárium nebo klec
Potkani jsou velmi šplhaví a skákaví tvorové. Z tohoto pohledu je tedy lepší klec a to raději užší a kratší, ale vyšší, ve které budou mít více pater. Ideální je také mít dno klece s vysokými okraji, aby nevypadávala podestýlka. Pokud však již doma máte akvárko, můžete chovat potkana i v něm. Ale pozor - pořiďte si víko. Nejjednodušší je koupit králičí pletivo (malá šestiúhelníková okénka). Metr vás příjde asi na 75,-- Kč. Toto pletivo se dá dobře tvarovat a protože je i tenké, lehce ho rozstřihnete i obyčejnýma štípačkama. Potom stačí ustřihnout obdélník (po stranách by mělo 5-10cm přesahovat), přehnout okraje a v rozích sdrátovat. Výroba víka je otázka deseti minut.

Jakou podestýlku mám používat?
 

Budete-li kupovat hobilny, může se stát, že budou obsahovat příliš mnoho prachových částic. Ty mohou dráždit sliznice a váš potkánek může mít problémy. Proto doporučuji takové hobliny prosít přes sítko. Budete se divit, kolik odpadu je I ve zdánlivě kvalitních hoblinách.

Trocha sena vhodně umístěná v pelíšku, ve kterém potkan spí dokáže provonět jeho srst. Ale pozor! V žádném případě se nesnažte ušetřit tím, že byste používali seno, které bylo uskladněno ve stájích. Seno je to sice často kvalitnější než to, které vám nabízejí za nehorázné ceny v obchodech, ale na druhou stranu - ve stájích často žijí divocí potkani a myšI, a můžete si takto zavléci domů různé ektoparazity, jako například potkaní všI.
A ještě jeden tip: Nedoporučuji vám, kupovat hobliny a seno v supremarketech. Bývá předražené - balík stojí kolem 20,-- Kč. V obchodech s chovatelskými potřebami bývají hobliny I seno levnější.

Čím potkana krmit?
Potkan je všežravec. Tento biologický fakt však neznamená, že si z něj můžete udělat malého soukromého "dožírače zbytků". I když je u nás spousta firem, vyrábějících směsi pro hlodavce, ještě jsem nenašla takovou, která by mým potkanům vyhovovala. Většinou platí, že čím barevnější a honosnější je obal, tím je žrádlo dražší a u potkanů neoblíbenější. Pokud chcete, aby zrní v misce vypadalo esteticky, kupte si nějakou hodně drahou směs. Pokud se vám ale povede nacpat do potkana ony "vitamínové granule", kterými výrobce zákazníky většinou láká, klobouk dolů - jste machři. Jakmile uvidíte v zrní "zelené granule" - jedná se o granule pro králíky a morčata, které ani myši ani potkani nežerou. Většinou stačí koupit tu nejobyčejnější směs zrní (pšenice, oves, ječmen, slunečnice) jako základ, a zbytek živin dodat navíc. Jak už jsem uvedla, jsou potkani všežravci, takže by měli občas dostat i živočišnou bílkovinu - psí nebo kočičí granule či konzervy, vařené kuřecí nebo hovězí maso (smažený vepřový řízek nepatří mezi "vařené" maso - pzn. pro ne-kuchaře), většina potkanů má ráda bílý jogurt, vitamíny dodáme čerstvou zeleninou a ovocem a dobrý je také suchý tvrdý chleba (sušenky a piškoty jen za odměnu).

Ideální by bylo vytvořit krmivový základ granulemi pro myši a potkany, ale ty na našem trhu prakticky nemáte šanci sehnat A proto tu pro vás mám jeden tip, jak svému miláčkovi udělat pestrý a přitom zdravý jídelníček.

Zrniny:
- pšeničné, ječné, ovesné a žitné vločky (400 g balíček vloček stojí do 10 Kč)
- kukuřice nebo kukuřičné lupínky (cornflakes)
- slunečnice (Potkanům chutná, ale pozor, je to zdroj tuku, takže to nepřehánět!)
- neloupaná rýže (pokud se vám ji povede sehnat)

Ovoce a zelenina:
- potkani ji mají rádi jak čerstvou, tak sušenou. Já osobně ale preferuji čerstvou.

Živočišné bílkoviny:
- bílý jogurt, mléko, tvaroh, syrové nebo vařené libové kuřecí nebo rybí maso, kočičí granule, vejce

Na hlodání:
- tvrdý suchý chleba, nevyloupané ořechy

Vařené:
- rýže, brambory, nudle, luštěniny (nepřesolené)

Co by potkani neměli dostat:
- smažené věci (hranolky, brambůrky, řízky...)
- sušenky, oplatky, bonbóny, čokoládu...
- tučné maso, máslo...
- kávu, alkohol...
- citrusové plody
- velmi kořeněná jídla (slané, ostré...)

Ještě tady mám jednu poznámku. Je lépe dávat potkanovi žrádlo (kromě zrnin) v menším množství a častěji. Prostě: je lepší dát poktánkovi každý den kousek, než např. půl jablka jednou za týden:-)

Ještě mám pro vás jeden tip a to speciální jogurtové bonbóny pro potkany, konkrétně " Jogurt Drops Ratten" od německé firmy Vitakraft. Jejich cena je kolem 25,- a můžete mi věřit, potkani se "po nich můžou utlouct".

Nezapomeňte na čerstvou vodu!

Domeček - ano či ne?
Domeček nebo budku potkan s nadšením uvítá. Rozhodnete-li se svému ocasatci domek poskytnout, myslete na to, že asi budete chtít občas potkana z domku vytáhnout. Z budek, které mají pevné všechny strany potkana nevytřepete ani náhodou. Navíc se velmi špatně čistí. Lepší jsou budky bez dna, se kterými je snadná manipulace. Není nutné, aby byl příbytek nutně ze dřeva. Můžete použít různé krabičky, rozbité hliněné květináče,zavěšené staré látky, papírové trubky od koberců... Fantazii se meze nekladou.

Napáječka nebo miska?
Pokud chováte potkana v akváriu, je tato diskuse bezpředmětná. Asi by se vám nepovedlo připevnit napáječku ke sklu dostatečně pevně. Navíc není napáječka uvnitř akvária chráněna proti potkaním zubům. Pokud máte klec, můžete si vybrat. Osobně preferuji napáječky, protože potkani mají tendenci misky převracet, padá jim do vody podestýlka a bůhví co ještě. Pokud budete napáječku kupovat, kupte láhev s kovovou trubičkou (skleněné nejsou tak kvalitní a plastové nemají proti potkaním zubům nejmenší šanci). Nádobky s plastovými vršky a kovovými trubičkami mají navíc tu výhodu, že mají stejný závit jako PET láhve od různých nápojů. To je výhodné zejména pro to, že pokud s potkanem cestujete, můžete napáječku zavřít jiným vrškem, nebo můžete uzávěr s trubičkou našroubovat na jakoukoliv láhev.

Napáječky mají ještě jedno obrovské plus. Voda v napáječce nemá takovou možnost být kontaminována různými mikroorganismy, vydrží proto delší dobu v kvalitním stavu. Voda z misky může být navíc "vyčabrána" ven, kde zvlhčuje podestýlku a vytváří tak ideální podmínky pro rozvoj choroboplodných zárodků.

Budete-li shánět misku, kupte co nejpevnější a co nejtěžší - nejlépe kameninovou. Potkan ji nebude moci převrhnout a vylít si tak vodu. Plastové misky nemají takovou stabilitu a pro potkaním zubům nemají šanci. Nerezové misky cise působí exteticky velmi hezky a snadno se umívají, ale I ony se dají snadno převrhnout. Za naprosto geniální považuju nerezové misky s kruhovými držáky, do kterých se misky zavěšují a které se dají přišroubovat k mřížím klece - potkan se na ně může zavěsit a misku nemá šanci překotit, dá se také umístit výše, aby byla chráněěna před nečistotami. Nemáte-li možnost misku k mřížím přišroubovat, kupte misku určenou pro králíky čI morčata, je mohutná a velmi stabilní.

Také doporučuji mít misku s vodou na vyvýšeném místě (např. dvě misky na sobě), aby nebylo pro potkánka tak snadné znečistit si vodu podestýlkou.

Jak potkana zabavit?
Potkan je zvědavé a hravé zvíře a proto je dobré, poskytnout mu v příbytku spoustu možností k zábavě. Různé šplhací a prolézací záležitostí potkan prostě miluje. Po čase ho to ale omrzí a je dobré mu tyto věci obměňovat. Ideální jsou hrubá lana, větve s kůrou (tím zároveň snížíte riziko přerůstání drápků).

Chovatelské rady, tipy a zlepšováky

V této sekci najdete tyto rady:
(pro rychlejší přístup klikněte na vybranou kapitolu)

- vážení potkanů
- pelíšek z ponožky
- přerostlé drápky
- jak vybrat jméno
- jak do potkana "nacpat" zrní

Máte nějakou vychytávku, týkající se potkanů? Napište mi a poraďte ostatním chovatelům.

Pokud doma najdete starou rozbitou ponožku, nebo ponožku která nemá druhou do páru, můžete z ní vyrobit svému potkanovi úkryt. Ideální jsou ponožky pletené, protože se dobře roztáhnou a poskytnou tak potkanovi dostatek místa k vrtění, obracení apod.

Co k tomu potřebujete
- 1 starší hrubá nebo peltená ponožka (vypraná!)
- dva odstřIžené vrchy z kelímků od velkého jogurtu
- ohebný drátek na připevnění ke kleci nebo víku akvária
- jehla s provázekem nebo silnou nití
- nůžky

- z ponožky odstřihneme špičku
- jeden konec provlečeme plastikovým kroužkem
- okraj přehneme přes kroužek směrem ven tak, aby byl zcela zaktyt.
- nití kroužek obšijeme, aby nemol vypadnout (stačí řídký steh)

- stejný postup opakujeme I u druhého konce ponožky s druhým kroužkem
- na oba kroužky umístíme očka z drátku

- pelíšek zavěsímepomocí drátěných oček na strop klece nebo na víko akvária tak, aby pata směřovala dolů.
- vlněná ponožka se časem natáhne a prověsí.

- a nyní už se můžete kochat potkanem hovícím si v pelíšku

Určitě to znáte - potkaní drápky jsou přerostlé a ostré jako jehličky. Nošení potkana na ramenou se stává utrpením. Co s tím? Drápy se musí ostříhat. Drápky jsou tenoučké a proto na ně stačí obyčejné manikurní nůžky (s kleštičkami se hůř pracuje). Poproste někoho, aby vám potkana podržel. Potkan se bude všemi silami zákroku bránit. Nenechte se však odradit, stříhaní ho nebolí, má jen nepříjemný pocit, když jej někdo pevně drží. Zadní nožky se stříhají snadněji. Pokud se vám povede střihnout moc, drápek potkanovi desfikujte a do klece ho vraťte až mu přestane téci krev.

Přerůstání drápků se dá do určité míry zamezit smirkovým papírem umístěným na nějakém "šplhadle" (např. šikmá deska).

Jistě víte, že potkaní jídelníček by mělo (alespoň z části) tvořit zrní. Ale buďme upřímní: kolik z nás, chovatelů potkanů, může popravdě říci, že náš potkan zrní skutečně žere. Potkani jsou totiž mlsouni a pokud dostanou i něco jiného - lepšího, pak je prakticky nemožné je donutit, aby se do zrní s chutí zakousli. Samozřejmě, když je hlad, tak se sní všechno Ale aby potkánek, odchovaný na jogurtových dropsech, skutečně zbaštil nějaké to zrnko pšenice, to už musí být jó zoufalý. Ale já tu pro vás mám radu, jak potkanům zrní zchutnit: nechejte ho naklíčit. Možná to zní až příliš jednoduše, ale opravdu to funguje. Jasně, mám to odzkoušeno na příliš málo jedincích (na 6ti), ale zato se stoprocentní účinností. Takže jestli chcete, vyzkoušejte to sami. A budu moc a moc ráda, když mi napíšete, jestli zaznamenalo naklíčené obilí u vašich miláčků stejný úspěch jako u těch mých.

Tak co, fungovalo to? Fajn, takže mám pro vás tip, jak klíčit zrní jednoduše, rychle a bez starostí. Mě doma učili klíčit semínka na vatě. Ale upřímně - není to "to pravé ořechové". Takže jsem si vyrobila zlepšovák, který funguje na principu klasických klíčidel, jaká se používají k pokusům. Pouze filtrační papír nahradíme obyčejným uboruskem.

Obilky potřebují ke klíčení tři základní věci - dostatek vody, dostatek tepla a dostatek vzduchu. Teplo a vzduch jsou přítomny pořád, ale o vodu se musíme pravidelně starat a nevím jak vy, já na to občas zapomenu a ony uschnou, pak je zase pro změnu přeliju, abych se o ně nemusela starat, a to, jak určitě uznáte, moc ideální není. A proto můj zlepšovák - tady je:

Vezmeme víčko z krabičky a těsně u obou delších hran ho prořízneme po celé délce víčka tak, aby se neporušily vnější okraje a víčko tak zůstalo pohromadě. Potom složíme ubrousky do obdélníků tak, aby jejich kratší strana byla přibližně stejně dlouhá jako řez ve víčku. Potom protáhneme 1. ubrousek průřezem tak, aby se jeho horní část dala položit přes víčko a konec zastrčit do protilehlého průřezu - bude tvořit "postýlku pro obilky". Druhý ubrousek pak prostrčíme oním druhým průřezem tak, aby mohl vytvořit "peřinu". (…jak tak na to koukám, je to dost nesrozumitelné - tak se mrkněte na fotky vpravo - snad to bude zřetelnější.) Do misky pak nalijeme vodu, přiklopíme víčkem a oba dolů visící konce ubrousků ponoříme do vody. Na víčko pak mezi oba ubrousky nasypeme zrní a rovnoměrně rozprostřeme. Ubrousky, jejichž konce jsou namočeny, začnou sát vodu. Zrní je tak shora i zdola neustále a stejnoměrně zásobeno vodou, a z mezer mezi zrnky vzduchem. Znamená to, že se po celou dobu klíčení o zrní nemusíte starat. Prostě ho tam nasypejte a za dva až tři dny můžete servírovat.

Při vyndávání prostě utrhněte horní ubrousek a naklíčená zrnka rukou shrňte na misku.

Upozornění: pokud zrnka necháte na klíčidlu příliš dlouho, kořínky prorostou do ubrousku a půjdou špatně sundat. Zrní je naklíčeno, jakmile má většina obilek vidět špičku klíčku. A proč je naklíčené zrní u potkanů oblíbenější? Protože v obilce je obsažen škrob. Škrob je cukr (sacharid), ale kdybyste ho ochutnali, pochopíte, že příliš "sladký" není - je to totiž polysacharid (složený cukr). Při klíčení je tento polysacharid rozložen na jednoduché cukry, které už jsou na chuť sladké. Energetická hodnota obilky se nezmění, ale chutná sladčeji a potkani ji proto mají mnohem raději. S naklíčeným zrním to ale nepřehánějte. Lépe každý den trochu než jednou za týden kopec.

Které obilniny jsou pro klíčení vhodné?
Pro klíčení je ideální pšenice. Doba klíčení je asi dva dny. Dále se dá použít ječmen, ale už to není ono. Ječmen klíčí o něco rychleji než pšenice. Oves nežerou potkani ani naklíčený.